|
|
Lidová architektura a její význam v regionálním rozvoji (na příkladu Mladoboleslavska)
Šimáček, Gustav ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Pek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce tematicky navazuje na výzkum provedený na JČU v Českých Budějovicích pod vedením RNDr. Jiřího Vaníčka. Cílem práce je zjištění a zhodnocení vlivu, který má památková ochrana vesnických sídel na život a rozvoj obcí, analýza případných problémů a hledání východisek pro další zlepšení. V teoretické části práce mapuje legislativu, která upravuje památkovou ochranu v České republice se zaměřením na památkovou ochranu objektů lidové architektury. Základem praktické části je pak sociologický výzkum provedený v lokalitě Mladoboleslavska v obcích, které podléhají plošné památkové ochraně (VPR Mužský, VPR Víska, VPZ Březinka, VPZ Skalsko, VPZ Loukov a VPZ Kluky), a to formou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Respondenty byli vlastníci nemovitostí chráněných obcí, starostové a zástupci státní správy pověření výkonem památkové péče. Výsledky dotazníkového šetření jsou porovnávány s výsledky získanými při výzkumu provedeném na JČU v Českých Budějovicích. Výsledky řízených rozhovorů byly využity pro detailní analýzu postojů všech zájmových skupin a definování klíčových oblastí, které rozhodují o vzájemném vztahu vlastníků chráněných nemovitostí, samosprávy a státní správy. Zásadní otázkou celé práce je pak zjištění, do jaké míry je život obyvatel uvedených obcí ovlivněn tím, že právě jejich obec se stala vesnickou památkovou zónou nebo rezervací.
|
|
|
Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích okresu České Budějovice I. část
DOUCHOVÁ, Ilona
Cílem této práce bylo zjistit, jakou měrou ovlivňuje rozvoj venkova památková ochrana souborů lidové architektury ve vesnických památkových rezervacích a vesnických památkových zónách (VPR a VPZ) v obcích okresu České Budějovice. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že památková ochrana má na rozvoj venkova jak pozitivní, tak i negativní vliv. Negativní v tom smyslu, že přináší určitá omezení těm, kteří si v těchto VPR a VPZ chtějí postavit či zrekonstruovat nějaké obydlí a pozitivní např. ve smyslu možnosti čerpání dotací či zvýšení turismu v těchto obcích.
|
|
|
Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích okresu České Budějovice II. část
PEŠKOVÁ, Lenka
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry památková ochrana vesnických památkových rezervací a zón ovlivňuje rozvoj venkova. Zda tato památková ochrana přináší obci výhody či nikoliv a jak tuto památkovou ochranu vnímají samotní obyvatelé vybraných obcí. Dalším cílem výzkumu bylo zjistit míru spolupráce mezi pověřeným obecním úřadem, památkovým úřadem a s Krajským úřadem v Českých Budějovicích. Výzkum byl prováděn ve vesnických památkových rezervacích a zónách v okrese České Budějovice II. část. Jmenovitě se jednalo o jednu vesnickou památkovou rezervaci (Holašovice) a osm vesnických památkových zón (Bavorovice, Božejov, Břehov, Dobčice, Kojákovice, Lipanovice, Opatovice, Rožnov).
|
|
|
Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích okresu Česká Lípa
HANZLÍČKOVÁ, Markéta
Rozvoj venkova a problematika regionálního vývoje venkovských oblastí se poněkud opožděně, ale přece jen začíná dostávat do popředí zájmů politiků i odborníků různých profesí.V současné době je v České republice několik hlavních regionálních disparit. Jako nejvýznamnější můžeme považovat výrazný rozdíl v řadě ukazatelů rozhodujících pro životní úroveň obyvatelstva mezi jednotlivými kraji, ale také {\clqq}uvnitř`` krajů. Pro venkov byla v minulosti charakteristická zemědělská výroba. Vzhledem k nepříznivé situaci zemědělství v České republice není divu, že v této oblasti podniká stále méně lidí. Jako následek nevyužívání zemědělských usedlostí dochází k jejich zastarávání, chátrání někdy až k úplnému zániku. Uvážíme {--} li, že většina těchto usedlostí a obydlí patří mezi historické skvosty je skutečně škoda nepodporovat rozvoj venkova a ochranu těchto památek. Základním státním koncepčním dokumentem na úseku podpory regionálního rozvoje je strategie regionálního rozvoje ČR. Jedná se o střednědobý dokument (na období 3 - 7 let), který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Historické památky jsou nedílnou součástí kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významným činitelem životního prostředí, originálním a tím pádem absolutně nenahraditelným bohatstvím každé společnosti. Cílem každého státu by mělo být vytvoření všestranných podmínek pro prohloubení a zlepšení péče o kulturní památky, o jejich zachování pro další generace. Je to jeden z nejlepších způsobů jak přispět k dalšímu rozvoji kultury a společnosti vůbec. Současný systém české památkové péče se opírá o památkový zákon z roku 1987, konkrétně o zákon č. 20/1987 o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.). Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Díky zákonu č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči může majitel památky zažádat o finanční podporu na zachování a obnovu kulturní památky. Tento příspěvek může být až do výše 90% celkových nákladů (§16). Pro uchování vesnických památek existuje také celá řada programů, fondů a nadací, jak regionálního tak i mezinárodního charakteru, které poskytují finanční prostředky ve formě dotací na záchranu vybraných vesnických památek. Mezi ně patří např. Havarijní střešní fond, Program záchrany architektonického dědictví, Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny, Program restaurování movitých kulturních památek, Program obnovy venkova, Program Culture 2000 či granty poskytované Libereckým krajem jako jsou Grantový fond Program obnovy venkova neinvestiční {--} program č. 17, Fond investic {--} Program obnovy venkova investiční {--} program č. 4 a další. Cílem práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje rozvoj venkovského prostoru památková ochrana souborů lidové architektury ve vesnických památkových zónách a vesnických památkových rezervacích, konkrétně v obcích okresu Česká Lípa. Proto bylo nutné ověřit si postoj občanů, orgánů samosprávy i státní správy k výsledkům památkové ochrany a její vliv na rozvoj studované oblasti. Zjistit úroveň spolupráce mezi obcemi, obyvateli a památkovým úřadem. Z výsledků průzkumu byly následně navržena konkrétní opatření pro zvýšení atraktivity těchto obcí a pro zlepšení jejich rozvoje.
|
|
|
Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích okresu Tábor.
HORNÍKOVÁ, Lenka
V roce 1995 bylo na základě zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů prohlášeno 61 souborů lidové architektury vesnickými památkovými rezervacemi a 164 sídel vesnickými památkovými zónami. Cílem práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje rozvoj venkovského prostoru památková ochrana souboru lidové architektury ve vesnických památkových rezervacích a vesnických památkových zónách. Hlavním smyslem práce je ověřit výsledky památkové ochrany a postoje občanů, orgánů samosprávy i státní správy k této problematice a její důsledky pro rozvoj vybraných sídel. Výsledkem práce je navrhnout opatření k dalšímu rozvoji studovaných území vybraného okresu. Konkrétně se jedná o tyto rezervace a zóny: Klečaty, Komárov, Mažice, Vlastiboř, Zálší, Záluží, Bechyňská Smoleč, Nedvědice, Svinky.
|
host ::
RSS.